Netradiční a ve srovnání s ostatními dřevěnými kostely v Pobeskydí poněkud exoticky působící kostel sv. Prokopa a sv. Barbory se nachází cca 1 km od železniční stanice směrem z Kunčic pod Ondřejníkem na Čeladnou.
Zvláštnost jeho architektury je úzce spjata s jeho původem. Podobně jako některé jiné kostely (např. dřevěný kostel v Blansku) pochází ze Zakarpatské Rusi a k nám byl převezen v období tzv. první republiky.
Až do konce 20-tých let stával dnešní kunčický kostel v obci Hliňance a byl zasvěcen sv. Archandělu Michaelu. Toho roku jej v poměrně zchátralém stavu zakoupil ředitel Báňské a hutní společnosti v Ostravě Ing. Šebela a nechal jej převést do svého letního sídla Velkých Kunčic, jak se tehdy Kunčice pod Ondřejníkem jmenovaly. Původně pravoslavný kostel z přelomu 17. a 18. století tak byl opraven a přesvěcen v r. 1931 do dnešní podoby. První slavnostní mše se zde konala u příležitosti sňatku Šebelovy dcery s hrabětem Larisch-Monichem.
Pohnutá historie pokračovala i v 80-tých a 90-tých letech. Trámy dřevěné podlahy, které nebyly položeny na podezdívku, postupně prohnívaly až se budova dostala narušením statiky do havarijního stavu. Obětavosti místních řemeslníků byl však kostel opět opraven a tentokrát i dostatečně odizolován a podezděn. V prvé polovině 90-tých let byl kostel (dodejme jako např. i kostel na Prašivé) vykraden. Zcizen byl např. historicky hodnotný obraz patronů kostela z konce minulého století nebo kříž se zpodobněním ukřižovaného Krista.
Na hlavním oltáři visí obraz sv. Prokopa a sv. Barbory, kterým je kostel zasvěcen. Bohatě je vyřezávaný ikonostas se třemi vchody, uprostřed s tzv. carskými vraty. Kostelíku dominují tři stupňovité věže. Obvod lodi tvoří ochoz s vyřezávanými sloupky.
Autorem 1. fotografie a spoluautorem textu je Miroslav Lysek.